Historie Sboru
1873 - 1960
Historie založení sboru dle dokumentace z archívu
V K A D A N I
Od ne paměti,vlastně od doby,kdy se člověk naučil zapalovat hmotu a tvořit oheň,oba se vzájemně sdružovali. Když se však přičiněním člověka z ohněm stával zlý pán, byl člověk donucen zabývat se myšlenkou jak se před požárem ochraňovat.
Historie sama představuje kroniku plnou tragických požárů, které dokázaly změnit i celá města v tlejících trosky.
A tak člověk hledal ochranu nejprve osobní, později kmenovou, až došel k přesvěcení, že nejúčinnější proti požáru je ochrana kolektivní.Po mnoha trpkých zkušenostech jsou zakládány
skupiny pro hašení požárů.V roce 1846 vzniká v rámci Rakouska-Uherska první hasičský sbor ve Velvarech.Se zakládáním organizovaných sborů souviselo i jejich vybavování obrannými prostředky.z počátku to byly trhací háky,žebříky,kožená vědra na vodu a podobně.později k nim přibyly i dřevěné stříkačky.s vývojem doby měnilo se i vybavování požárních sborů mechanizací a technikou.Byly a jsou to motorové stříkačky,speciální automobily,hasební látky,ale i ochranné prostředky pro zásahové jednotky včetně jednotlivců.20. století doznává rychlí rozvoj ve společnosti,technice a způsobu života.Ve velkém jsou zakládány hasičské spolky a sbory,krajské župy a Zemská hasičská jednota.Protože při požárech docházelo často i k úrazům,jsou zakládány zdravotnické družiny.V neposlední řadě jsou zakládány i mládežnické družiny.Na ochranný majetku zahajují činnost i požární pojišťovny.
S rozmachem průmyslu jsou ustavovány hasičské sbory z povolání a vybavovány moderní technikou.V současnosti je spolupráce dobrovolných s profesionály k ochraně osobního a společenského majetku neodmyslitelná.
V našem regionu vzpomínáme v těchto dnech 130 let trvání hasičské činnosti v Kadani.Cesta to byla nelehká,neobešla se beze ztrát na lidských životech a velkých škod. Přes to byla tato cesta lidu země vysoce prospěšná.
Kadaň měla svůj hasební řád již od roku 1826, byvše inspirována Hasebním řádem pro země České,vydaným císařem Josefem II. Z července roku 1785. Za zdejšího hasebního řádu vyplývá, že „kralovské“město Kadaň lehlo popelem v letech 1362, 1635, 1786 a 1811, mimo celou řadu menších požárů, jak je uvedeno v další části této publikace. To vše vedlo městkou radu k vydání Požárního hasičského řádu, do něhož byly zapracovány povinnosti občanů a řemeslníků, jak ukládat a manipulovat s hořlavými látkami a v případě požáru každému jednotlivci ukládat místo a určení kam má s náčiním při požáru přispěchat.
Stručná statistika říká, že na počátku 20. Století měla Kadaň 677 domů, 7482 obyvatel, sbor hasičů čítal 101 členů, vlastnil 4 čtyřkolové a 2 dvoukolové parní stříkačky a 1000m hadic.
V rámci okresu Kadaň pečoval zdejší sbor o dalších 14 okolních obcí.
Po roce 1938 dochází zde ke změnám, ze sborů vznikají postupně polovojenské organizace, všichni členové prošli i střeleckým výcvikem.
V květnu roku 1945 skončila II. Světová válka, v Kadani se ustavuje v krátké době první český hasičský sbor. Pamětníci té doby říkají, že jak byla organizace požární ochrany vedena s německou příkladností, tak bylo samotné vybavení zbrojnice v žalostném stavu.
Situace se konsolidovala a v roce 1946 čítal zdejší hasičský sbor již 100 činných členů. Vlastní jejich práce s nedostatečným vybavením přinášela i mnoho těžkostí. Vybavení bylo nakupováno z výnosů různých sbírek a kulturních akcí. V téže době se zdejší hasiči utkali s velkým požárem na náměstí v domě čp.48/49. Byl to ale i horký a suchý rok 1947, kdy hořely lesy u Lestkova, Brodců, Hasištejna, Rusové a další.
Čas pokročil, v roce 1957 měl sbor hasičů 50 mužů, 3 ženy a 10ti členné žákovské družstvo. V dalších letech se projevila sestupná tendence co do počtu členů sboru. V roce 1960 54 členy, v roce 1967 37 členů a v roce 1968 již jen 27 členů.
Statistické záznamy z let poválečných až do naší současnosti nás informují mimo vlastní činnosti sboru – pokud se organizace a činnost jako jsou praktická cvičení, soutěže, nábory a získávání nové hasící techniky týče – o zásazích přímo u požárů, což je vlastně prioritní účel existence dobrovolného sboru hasičů.
Pro informaci čtenáře významné požáry a živelné katastrofy při nichž kadanští hasiči zasahovali, uvádíme:
1954 - sklad potravin (bývalý pivovar) VDP Kadaň
1956 - 3 stodoly v Klášterci nad Ohří, na výpadové silnici na Karlovy Vary
1959 - 11.ledna restaurace Moskva v Klášterci n. Ohří
1960 - 11. ledna hotel Zelený strom v Kadani
1960 - zámek v Doupově- od světlice při vojenském cvičení
- 1. Září vyhořel kostelík v Želině
1964 - 11. listopadu v časných ranních hodinách Sokolovna v Kadani
1970 - v září ubytovny v areálu tzv.Matyáše v Kadani
1973 - v únoru objekt Stavební průmyslové školy v Kadani
1976 - 21. srpna budova restaurace na hradě Hasištejn
1984 - v listopadu tragický požár na Měděnci který si vyžádal celkem 27 obětí
1986 - v červnu Keramické závody- provoz v Prunéřově
1987 - 26.srpna požár zauhlování elekrarny Tušimice II. pasy
1988 - v červenci vyhořel bývalý mlýn u Ohře v Kadani
1990 - 19.května požár kasárnách velitelská budova
- 28.července požár lesa podél trati Chomutov - Vejprty
- 22.září požár ubytovny Hoby Kadani 8.patro prohořelo až do střešní konstrukce
1991 - 28. února shořela Sokolovna v Radonicích
-13.prosince požár střechy pošty Pětipsy čp.72
1992 -18.května požár stodoly Kotvina
- 27.července požár vojenský prostor pod Nechranickou přehradou
- 2.října požár Kadaň okálu čp. 1351 u nemocnice
1993 - 23.března požár Sev. keramické závody Kadaň ocelokolna s dřevitou vlnou
1994 - 7.září požár loděnice Vodní sporty Kadaň
1997 - v červenci záplavy Morava ( Olomouc,Černovír a Chomoutov u Olomouce).
1998 - v listopadu požár v pekárně Vilemov u Kadaně
1999 - v říjnu požár šaten zimní stadion Kadaň
2000 - v březnu požár stodoly Hradec u Kadaně
- v červnu požár truhlárny Pernštejn
2002 - v březnu požár ZZN silo v Kadani
- v srpnu požár okálu střecha v Kadani
- v srpnu záplavy Čechy (Ústí nad Labem , Nové Kopisty).
Celkem je za období od roku 1945 do roku 2002 podchycena účast kadaňských hasičů při
1499 požárech a živelných katastrofách. V tom nejsou ovšem zahrnuty i opakované zásahy při lesních požárech. Menší zásahy v uvedeném součtu zahrnuty nejsou.
V červenci roku 1960 v důsledku územní reorganizace zaniká politický okres Kadaň (1850-1960) a slučuje se s okresem Chomutov.
S rozvojem palivoenergetické základny na teritoriu města Kadaně vznikají naprosto odlišné- oproti dosavadním- podmínky pro činnost hasičského sboru. Elektrárny a doly utvářejí profesionální útvary požární ochrany. A tak byla nastoupena cesta spolupráce dobrovolných s profesionálními útvary, které jsou lépe vybaveny.
O činnosti zdejších hasičů hovoří zápis z valné hromady konané dne 16.ledna 1993. Je v něm shrnuta práce sboru nejen za uplynulí rok, ale prakticky za celé poválečné období.
Potud stručný pohled do historie sboru dobrovolných hasičů v Kadani, v další části je připojena série dokumentů, jež se zachovaly ve sbírkách písemností fondu Městského úřadu . Kadaň leden 2003
Požár 11.května 1786
Vypukl 11.a12. hodinou polední, během 2 hodin zachvátil 54 domy, klášter Minoritů, 17 řeznických krámků. Celkem vyhořelo 57 domů, škoda je vyčíslena na 73.552 Zl., 17 řeznických krámků – lavic á 100 Zl.,tj. 1700 Zl. celkem. Obyvatelé domů byli bez střechy nad hlavou a bez nábytku.
Dopisem z 24. května 1786 adresovaným Magistrátu v Kadani bere Friedrich Karl Prinz zu Hohenlohe, Oberstleutenant paní Betratschekin, v jejímž domě měl požár vypuknout, v ochranu. Své zastání odůvodňuje tím, že se nedala zjistit příčina požáru a tudíž ani zavinění. A proto prý nesprávně jednají i její sousedi, kteří ji urážejí a napadají.
Na obnovu shořelé části města přispěla řada měst království Českého, například Bílina, Praha, Chomutov, Žatec, ale i malé obce jako Radonice. Byly to výnosy ze sbírek mezi měšťany a z pokladen obcí. Tak Bílina 50 Zl., Žatec 52 Zl. 30 kr., Chomutov 55 Zl., Litoměřice 94 Zl. 30 kr..
Zvonař Franz Pietschmann z Chomutova dopisem z 20. Května 1786 nabízí svou službu – vyhotovit nový zvon pro vyhořelý kostel sv. Anny v Kadani.
Pražský zvonař Georg Kuhner nabízí Kadaňským dodání stříkačky, k nabídce přikládá dva nákresy s příslušným popisem. Nabízí vidlicovou stříkačku jednoduchou v ceně 500 Zl., která nepotřebuje tolik přípravků jako tzv.kuličková.Vidlicová že je vždy snáze připravena, a že je pro všechny případy použitelná, že může být uvedena do provozu aniž by museli být koně odpřaženi. Pisatel součastně žádá o vrácení obou nákresů.
Dopisem z 11. Listopadu 1786 objednává Kadaňský magistrát jednu vidlicovou stříkačku s jednoduchým vybavením v ceně 500 Zl..
Požár 12.(?) října 1811
Toho dne odpoledne mezi 2. a 3. hodinou vypukl v tzv. Walischově hostinci ( Wirthaus) čp.223 u pana Franze Drexlera požár. Požár nebyl ihned zjištěn, byl prudký a nebyl hned hašen, takže se rozšířil a tím vyhořely 243 měšťanské domy, 24 plné stodoly, městský kostel, děkanství s kaplanovým bytem, radnice, chlapecká a dívčí škola, pivovar, kasárna, špitálský kostel, piaristický klášter (dříve minoritský, poz. Autora),dvě věže městských bran, ve městě vyhořely až na čp. 18 a 124, které měly cihlové střechy, všechny domy. Lehly popelem, na předměstí shořela celá Kovářská ulice, polovina Koželužské a na druhé straně Prunéřovská ulice. Dále jsou uvedena čísla shořelých domů 1 až 473 s mezerami. Podle udání měšťanů činily škody na jejich domech – mimo obecní – 562 509 Zl.. Vedle některých měšťanských domů byl jako první obnoven dům Piaristů, protože školy musely být provozovány. (Tato věta svědčí o tom, že v klášteře dříve minoritském bylo piaristické gymnasium. Pozn. Autora). Celkové náklady na obnovení činily 8000 Zl., které poskytl magistrát a měšťanstvo. Jako přednost je oceněna skutečnost, že při požáru nepřišel nikdo z lidí o život. V záznamu o požáru se dále konstatuje, že kdyby nebyl vypukl současně požár v domě čp. 40 ve městě, o čemž se nevědělo, proto nebyl také ihned hašen, nebyl by požár zachvátil celé město.
Dopise Zemského podkomořského úřadu v Praze ze dne 7.11., 6. a 8. 12. 1811 přikazují magistrátu, aby bylo provedeno nouzové zastřešení městských věží, radnice, děkanství, kompletně obnovena dívčí škola. Před zimou jest nakoupit potřebné množství stavebního dřeva. Doporučeno dále provést nouzové zabezpečení veřejných budov před zimou, aby tak nenastaly do jara ještě větší škody.
Za účelem protipožární kontroly k sezóně bálů sepsán na starostenském úřadu (Burgermeisteramt) dne 3.ledna 1882 protokol o výsledku prohlídek v :
Hotelu Slunce: podrobně popsán stav jednotlivých lokálů a místností. Konstatováno, že stavební stav budovy a sálu je dobrý. Při průběhu divadelní hry jsou na jevišti
umístěny dva sudy s vodou a službu konající dva hasiči.
Střelnice : popsána je stavební situace, vstup do restaurace. V 1. poschodí se nachází sál
12.4m. dlouhý a 8.8m. široký. Stavební stav zjištěn jako dobrý. Při divadelních
představeních je po každé straně jeviště postaven sud s vodou a dva hasiči drží
službu.
Hostinci u Zlatého jelena čp. 109. Sál je v 1. poschodí, 20.7m. dlouhý, 6.2m.široký a 3.5m.
Vysoký. Odbývají se i zde divadelní představení a taneční zábavy.
Hostinec u Zlaté lodi čp. 223 v Koželužské ulici. V sále o rozměru 60m2. jsou hrány i
divadelní hry.
Restauraci Josefa Plachta v čp. 505 na cestě z Kadaně do Klášterce. Je přízemní, lokál o
velikosti 9.4 x 3.9m.
Restauraci p. Sellnera čp.541 na cestě k Prunéřovu, má lokál 5.6 x 4.6m.,koncertní a taneční
sál 9.6 x 9.5m. a 6 oken.
V závěru protokolu je popsán stavební stav a situace sv. Kříže na náměstí.
Požární řád – statutu dobrovolných hasičů v Kadani
Projednal městský výbor dne 12. února 1872 a c.k. Místodržitelství je schválilo dne 3. května 1872 pod číslem 19 913. podle požárního řádu podává v případě požáru požární signály věžný prostřednictví telegrafu z bytu na věži do policejní služebny, v jednotlivých městských čtvrtích jsou ustanoveni požární hornisti a v každé ulici je ohlašovna požáru označena tabulkou.
K zajištění vody ve městě slouží 11 nádrží z užitkového vodovodu a 16 hydrantů z vodního řádu.
V té době je město, továrny a další vybavení dvěma dvoukolovými sacími stříkačkami, 3 čtyřkolovými sacími stříkačkami, 2 hydrophony se sacím zařízením, 1 malou přenosnou stříkačkou a 4 přípojkami na hydranty. Další vybavení tvoří žebříky, koše, háky, hadice a podobně.
Městský sbor dobrovolných hasičů v Kadani sestává v té době včetně šarší z 92 mužů, kteří jsou pravidelně cvičeni pro zásahy.
Veškeré armatury, náčiní a vybavení jakož i záchranné zařízení opatřuje městská kadaňská obec.
V Kadani je v té době rovněž nemocenská a podpůrná pokladna městských dobrovolných hasičů, poskytující podpory hasičům, jejich vdovám a sirotkům, vycházeje z Hasičské zemské centrální svazové pokladny.
Ke dni 30. prosince 1895 podána je Okresnímu výboru pro okres Kadaň - Doupov statistická zprava , v níž se uvádí:
Provedeny byly prohlídky ve všech domech ve městě, závady zjištěny jen na komínech a dány pokyny k odstranění.
Komíny jsou čištěny kominíkem, ruské každý čtvrtý týden, průlezné podle topení každý 4 až 8 týden, u pekařů, řezníků, uzenářů každý 4 týden. Čištění provádí odborný kominík pán Karel Schonbach z Kadaně.
Protipožární dohled provádějí dobrovolní hasiči spolu s městskou policií.
Výkaz o obyvatelstvu podle posledního sčítaní a počet obytných a hospodářských budov a vodní situace v obci Kadaň k 15. červenci 1896.
Počet obyvatel : 6889, počet čp. 649, hospodářských budov 108.
Materiálová výstavba objektů : tvoří jí kámen, cihly na vápno, ¾ tvrdé a ¼ měkké zastřešení.
Vzdálenost pro odběr vody : bezprostředně z řeky Ohře, Bystřického potoka a z vodovodů užitkového a pitného.
K 12.červnu 1901 je souvislosti s požární ochranou uváděn celkový počet obyvatel : 7452, budov 663 a hospodářských objektů 150.
1919 – Po 4 a ½ roční přestávce – přerušení – sešli se příslušníci městského dobrovolného sboru hasičů v Kadani dne 30. března 1919 na generální schůzi, na níž byl za Josefa Jurmanna odstěhovavšího se v průběhu I. Světové války do Teplic, zvolen do funkce požárního ředitele Norbert Muller z čp. 323. Součastně bylo přijato 27 nových členů, kteří složili slavnostní slib do rukou starosty pana Eduarda Hergla.
Požár v Hrnčířské ulici (nyní Sukova) vypukl dne 24. září 1923 kolem 15.45 hodin v domě pana Maja mistra pokrývače, pravděpodobně od vadného komína v čp. 253. Rychle se rozšířil na sousední domy čp. 252 a 255, které lehly popelem a bez přístřeší zůstalo 6 rodin se 16 osobami, vesměs dělnického rodiny. Další řadové domy směrem k Bystřickému potoku měly štíty z měkkého dřeva a byly považovány za ztracené. Rychlým zásahem hasičů s vícero hadicemi proti ohni, s hákama strhávali hořící trámy a tak se jim podařilo ony téměř ztracené domy zachránit. Při strhávání pracovali úspěšně nejen hasiči, ale pomáhali účinně i vojáci (češi) z místní posádky. Po požáru zůstalo oněch 6 dělnických rodin bez střechy nad hlavou, což bylo při součastné bytové nouzi zvlášť kruté. Na sbírku ve prospěch vyhořelých daroval německý pěvecký spolek výnos z divadelní hry, sbírka uspořádaná ve městě vynesla 6 803.-Kč. Z okresu Karlový Vary zaslali 3 440.- Kč. Takže byla ihned zahájena výstavba vyhořelých domů, jen dům čp.253 byl postaven od základů znovu.
Hasičská slavnost 17. června 1923
V neděli toho dne oslavuje dobrovolný sbor hasičů v Kadani 50. výročí svého vzniku. Již v roce 1872 byly v městském zastupitelstvu projednány a schváleny Statuty dobrovolných hasičů. Na jejich základě konalo se v září 1873 v restauraci na Střelnici shromáždění, kde přistoupilo 250 občanů a jejich synů, tím vznikl městský sbor dobrovolných hasičů jako šestý v politickém okrese Kadaň pod patronátem tehdejšího starosty pana Josefa Philipa Janky. Prvním hejtmanem byl zvolen Josef Stamm z čp. 50. V součastné době vykonává funkci požárního ředitele (Branddirektor) Norbert Muller.
Oslav 50. výročí se zúčastnili také dva aktivní členové z řady zakládajících. Byli to čestný hejtman Wenzl Kirsch a velitel roty Lammer. Oba byli při té příležitosti vyznamenáni. Od svého založení až do roku 1923 zasahovali zdejší hasiči u více jak 400 požárů ve městě a v okolí. Plnili tak svou povinnost k ochraně majetku svých bližních a tím si vysloužili právem dík všeho obyvatelstva, což projevilo nejen vlajícími vlajkami při oslavě, ale hlavně všeobecnou, srdečnou účastí na oslavách, jichž se zúčastnilo při vyvrcholení celkem 35 sborů z okresu a dalších míst. Slavnostní atmosferu posílila slavnostní mše konaná na náměstí za přítomnosti zástupců města, úřadů, panen – účastnic oslav, čestných hostí a spolků. Po mši následovalo slavnostní vyznamenávání členů sboru za jejich 25, 40, a 50 letou věrnost sboru.
Odpoledne byl navzdory vlhkému a studenému počasí uspořádán slavnostní průvod městem vyzdobeným množstvím květin. Na sportovním hřišti probíhal slavnostní koncert. Celé oslavy byly toho dne zakončeny večer slavnostním bálem v restauraci na Střelnici.
Požární cvičení 12.10 1924
„ V neděli v poledne, 12. října po 1. hodině, jak bylo oznámeno – do dobrovolného sboru přistoupilo mnoho mladých mužů – bylo alarmováno k požáru. Okresní svaz hasičů za přítomnosti okresních velitelů vyhlásil cvičný poplach za účelem ověření pohotovosti. Jako objekt požáru označena střecha domu čp. 121, ke kterému byly ani ne za ¼ hodiny nataženy několikeré hadice z hydrantů a stávajícího rybníka – nádrže – na náměstí. Proudy vody se snášely na střechu, bylo totiž nebezpečí, že vzplane celá jižní strana náměstí a děkanský kostel. K pomoci byli povoláni i chomutovští hasiči, kteří dorazily během 40 minut se dvěma motorovými stříkačkami a předvedli stovkám přihlížejícím perfektní zásah. Při cvičení byly použity výsuvné žebříky záchranné plachty, což předvedli kadanští hasiči.
Takže toto úspěšné cvičení nejen kadaňských hasiců, bylo mimořádnou podívanou pro přihlížející.
Zásahu a úklidovým pracem koncertovala také poprvé před krátkým časem ustanovena hasičská kapela.“
„ 16. listopadu 1924 byla kadaňské veřejnosti chomutovskými hasiči ještě jednou předvedena motorová strojní stříkačka a tím i její význam.Jejím výrobcem byla fa. Hanz Flader z Johstadtu. Cvičný zásah byl proveden u továrny na kůže Josefa Christopha Schmidta, vodu přiváděli hasiči hadicí z řeky Ohře. Ze stříkačky byly vedeny tři proudy vody, které dosahovaly daleko za objekt zásahu. Po napojení stříkačky na hydrant vodovodu nedosahoval výkon stříkačky zdaleka výkonu při odběru vody z řeky a proto musel být omezen i výkon stříkačky. Viditelno tak bylo jakou zbraní je taková výkonná motorová stříkačka při boji s požáry.
1928 – Zemský správní výbor v Praze přiděluje dopisem z 13. září 1928 městskému dobrovolnému hasičskému sboru v Kadani částku 2300.-Kč. na zapravení dluhu za motorovou stříkačku zakoupenou v roce 1926.
1926 - 1933
Z přehledu o nákupu požární techniky a vybavení v letech 1926 – 1933 vyplývá:
1926 – velká motorová stříkačka a 500m nových hadic v celkové ceně 92 000.-Kč.
1929 - malá motorová stříkačka a automobil v celkové částce 92 000.-Kč.
1931 - poplachová souprava v částce 50 000.-Kč.
1932 - V srpnu vykazuje sbor, že podle předběžného rozvrhu z roku 1927 obdržela až dosud
mimořádný příspěvek 2 000.- Kč. ročně, do konce roku 1931 tudíž celkem
10 000.-Kč. Ostatní částku na úhradu nakoupeného materiálu získal sbor opakovanými
sbírkami až na chybějící sumu 25 000.- Kč. již dluží fě. SIEMENS v Berlíně.
Normální subvence 2 000.- Kč. ročních nestačila ani na úhradu režie sboru.
Sbor měl v té době každoročně hradit následující platby:
105.- Kč. roční prémie na schodek pojištění
504.- Kč roční prémie na úrazové pojištění členů sboru
400.- Kč. refundace za konání služeb
500.- Kč. remunerace správci zbrojnice
650.- Kč členský příspěvek Svazu za každého člena á 7.- Kč.
835.- Kč ročně za povinné ručení za provoz vozidla
50.- Kč ročně příspěvek požární pojištění na poplach. Zařízení
320.- Kč. pivní příspěvek pro členy sboru 1 x ročně při příležitosti výroční schůze ¨
3400.- Kč ročně celkem
Veškerá ostatní každoroční potřebná zajišťování činnosti sboru, jako jsou benzín, olej, tiskoviny, údržba autobaterií a mnoho dalšího, hradí sbor již po dlouhé roky (není ne ně krytí)
z částek získaných dary ze strany místních obyvatel.
Proto místní sbor dobrovolných hasičů žádá městskou radu o zvýšení ročního příspěvku ze 2 na 10 000.- Kč., aby mohl uhradit dluh fě. SIEMENS.
V žádosti sbor rozvádí jednotlivé položky ve spojitosti se sumou 175 000.- Kč. od níž odečítá 25 000.- Kč. dluh fě. SIEMENS a 10 000.- Kč. od města, takže až úsporným hospodařením s každou korunou získal částku 140 000.- Kč. z okruhu své vlastní činnosti a dík podporám za strany místních obyvatelstva.
Závěrem sbor ještě jednou žádá o vyslyšení a přiznání potřebné částky a naproti tomu se zavazuje k pokračování v plnění svých povinností vůči městu.
Požár v klášteře Františkánů
Dne 25. března 1932 o 8. hodině vypukl tam požár, při němž úplně shořely hospodářské budovy, kůlna na nářadí,stodola a stáje.Zastavěna plocha shořelých objektů činila 173m2 .
Shořelo všechno krmivo, sláma a 20q uhlí. Dobytek byl zachráněn. Škoda požárem způsobena činila asi 50 000.- Kč. Klášter s kostelem jsou pojištěni na 60 000.- Kč.
Požár obytného domu čp.812
Dne 15. ledna 1933 úplně shořel obytný dům čp. 812. Na jeho místě má být vybudována přístavba k chudobinci se šesti obytnými místnostmi v hodnotě asi 60 000.- Kč. Pojišťovna „sv. Floriana“ v Chebu vyplatila na způsobené škody částku 40 800.- Kč. Ve shořelém objektu se nacházely 4 obytné místnosti. Při provedeném podrobném šetření příčina požáru zjištěna nebyla. V přidružené místnosti – skladu shořely nájemníkům různá prkna, sloupy a paní Marie Eberlové shořely věci v celkové částce 1 102.-Kč.
Dne 3.10.1932 vydává Starostenský úřad V Kadani Vyhlášku:
„Městská rada zakazuje pálení odpadků ze zahrad a jiných v zastavěném obvodu města a to v vzhledem na nebezpečí ohně a obtěžování kouřem.“
Po příchodu Hitlera k moci dochází k rozkolům i v řadách dobrovolných hasičů v pohraničních oblastech. Ani kadaňsko nezůstalo národnostních třenic ušetřeno. Přesto ale samotné zásahy při požárech nebyly propagandou postiženy. Ke změnám dochází až na podzim roku 1938, kdy na zdejší dobrovolné hasičské jednoty dopadá říšský zákon z 23.listopadu, podle něhož veškeré řízení požární ochrany přechází do kompetence obce. Organizace a činnost hasičů přechází tak za II. Světové války na úplně jinou bázi, než tomu bylo v době míru. Ze sboru vznikají postupně polovojenské organizace. Ze spisů městského úřadu v Kadani čteme, že všichni její členové prošli také střeleckým výcvikem. Za nedostavení se na cvičení nebo při leteckém poplachu ukládal starosta města požárníkům pokuty. V letech 1944 – 1945 povolává starosta do protipožární služby muže starších ročníků, ale také ženy z domácností a mládež (příslušníky Hitlerovy mládeže). Neuposlechnutí a neúčast na akcích byly velmi přísně trestány.
